Atletika zahrnuje zßvody v b∞hu, ch∙zi, skocφch, vrzφch, hodech a vφcebojφch. Provozuje se na otev°en²ch prostranstvφch a v halßch. Venkovnφ b∞₧eckß drßha je dlouhß 400m a mß pro v²znamnΘ mezinßrodnφ zßvody 8 b∞₧eck²ch drah. Za°φzenφ pro technickΘ disciplφny jsou umφst∞na na atletickΘm stadionu mimo atletickou drßhu. ╚ßst b∞₧eck²ch disciplφn a ch∙ze probφhß na silnici a v terΘnu.

Rozd∞lenφ atletiky :

b∞hy hladkΘ, p°ekß₧kovΘ a Ütafety

sprinty od 60 do 400m, st°ednφ trat∞ 500 - 3000m, trat∞ dlouhΘ od 5km v²Üe

b∞hy do vrchu

b∞hy mimo drßhu

skoky skok dalek², trojskok, skok vysok², skok o tyΦi

vrhy, hody vrh koulφ, hod diskem, hod kladivem, hod oÜt∞pem

ch∙ze 10 a₧ 50km

vφceboje sedmiboj ₧en (100m p°ekß₧ek, koule, v²Üka, 200m, dßlka, oÜt∞p a 800m)

desetiboj mu₧∙ (100m, dßlka, koule, v²Üka, 400m, 110m p°ekß₧ek, disk, tyΦ, oÜt∞p,

1500m)

v hale sedmiboj mu₧∙ a p∞tiboj ₧en

V b∞₧eck²ch diciplφnßch (s v²jimkou maratonu) se p°i v∞tÜφm poΦtu zßvodnφk∙ po°ßdajφ rozb∞hy, mezib∞hy a semifinßle, z nich₧ postupuje urΦen² poΦet zßvodnφk∙. Vφt∞zem se stane zßvodnφk, kter² ve finßle dosßhne nejlepÜφho Φasu.

V technick²ch disciplφnßch, startuje-li v∞tÜφ poΦet zßvodnφk∙, se konajφ kvalifikace, p°i nich₧ mß ka₧d² zßvodnφk 3 pokusy. Do finßle postupujφ zßvodnφci, kte°φ splnφ kvalifikaΦnφ limit. V p°φpad∞, ₧e kvalifikaΦnφ limit splnφ menÜφ poΦet zßvodnφk∙, postupujφ do finßle dalÜφ zßvodnφci s nejlepÜφmi v²kony do celkovΘho poΦtu 12 zßvodnφk∙. Vφt∞zem se stane zßvodnφk, kter² dosßhne ve finßle nejlepÜφho v²konu.